Kupní síla a reálné mzdy v Evropě: co lze za mzdu koupit po inflaci
V letech 2019 až 2024 rostly mzdy rychleji než ceny v 19 z 26 zemí a pomaleji v 7. Jak se reálné mzdy měří a co lze za stejné peníze koupit v různých zemích.
Mezi lety 2019 a 2024 vzrostla průměrná mzda na plný úvazek v Itálii o 11,0 % a spotřebitelské ceny o 18,5 %, takže za stejnou mzdu bylo možné koupit zhruba o 6,3 % méně. V Bulharsku mzdy vzrostly o 76,9 % a ceny o 31,1 %, takže za mzdu se dalo koupit zhruba o 34,9 % více. Vydělíme-li mzdy cenami, dostaneme reálnou mzdu, a to je první význam kupní síly: co lze za mzdu koupit ve srovnání s dřívějším rokem. Druhý význam srovnává země: co lze za stejné peníze koupit v Sofii, Berlíně nebo Lisabonu. Tento článek se věnuje oběma, ukazuje metodu a říká, kde který ukazatel přestává být spolehlivý.
Dva významy „kupní síly“
Nominální mzda je vyjádřena v peněžních jednotkách. Reálná mzda vznikne vydělením těchto jednotek cenovým indexem, takže sleduje, co lze za mzdu koupit. Když Evropská komise uvádí reálné mzdy, popisuje svou metodu výslovně: „Reálné mzdy byly vypočteny s použitím harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jako deflátoru“ (Labour Market and Wage Developments in Europe, 2025). HICP je index spotřebitelských cen počítaný v EU harmonizovaným postupem a podle jednotné sady definic, používaný především k měření inflace (glosář Eurostatu); je to index, který se používá na celém tomto webu, a HICP vs. CPI vysvětluje, v čem se liší od národních indexů.
Mezi zeměmi je otázka jiná, protože se liší nejen mzdy, ale i ceny. Standard kupní síly (PPS) Eurostatu je „umělá měnová jednotka“: teoreticky se za jeden PPS koupí v každé zemi stejné množství zboží a služeb a hodnoty v PPS se získají vydělením částky v národní měně paritou kupní síly dané země (glosář Eurostatu). První význam sleduje jednu zemi v čase, druhý srovnává země k jednomu datu. Odpovídají na různé otázky a nemají se směšovat.
Jak se zde reálná mzda počítá
Mzdy vycházejí z řady Eurostatu průměrná roční mzda na zaměstnance přepočtená na plný úvazek (nama_10_fte), tedy ze stejné řady, na níž stojí stránky o průměrné mzdě na tomto webu. Eurostat ji sestavuje z národních účtů: mzdy a platy vydělí počtem zaměstnanců a vynásobí poměrem obvyklého týdenního počtu hodin zaměstnanců na plný úvazek k obvyklému týdennímu počtu hodin všech zaměstnanců z výběrového šetření pracovních sil (metadata Eurostatu). Je to hrubý údaj za celé hospodářství a pokrývá všechny země EU kromě Nizozemska. Poslední rok je 2024; datová sada byla naposledy aktualizována 12. listopadu 2025.
Ceny vycházejí z HICP: roční průměr měsíčního indexu Eurostatu (prc_hicp_minr) za rok 2024 vydělený ročním průměrem za rok 2019. Mzdy se berou v národní měně každé země, takže na směnných kurzech nezáleží. Reálnou změnu dostaneme tak, že poměr mezd vydělíme poměrem cen:
- Německo: poměr mezd 1,200 (44 827 € v roce 2019, 53 791 € v roce 2024), poměr cen 1,223; 1,200 ÷ 1,223 = 0,981, reálná změna −1,9 %.
Sloupec s eury v tabulce níže převádí národní měny podle směnných kurzů a slouží jen pro představu o velikosti.
Eurozóna: mzdy za cenami zaostaly v letech 2020 a 2022
U 20 zemí eurozóny, které řada Eurostatu pokrývá (Bulharsko v ní není), lze výpočet provést rok po roce.
| Eurozóna (20 zemí) | Mzdy (%) | Ceny (%) | Reálná mzda (%) |
|---|---|---|---|
| 2020 | −1,4 | +0,2 | −1,7 |
| 2021 | +4,2 | +2,6 | +1,6 |
| 2022 | +4,7 | +8,4 | −3,4 |
| 2023 | +5,8 | +5,4 | +0,3 |
| 2024 | +4,1 | +2,4 | +1,7 |
| 2019 až 2024 | +18,5 | +20,3 | −1,5 |
Výpočet euroflation z dat Eurostatu nama_10_fte (euro) a ročního průměru prc_hicp_minr pro eurozónu o 20 zemích (roční míry odpovídají prc_hicp_ainr). Každý rok se porovnává s předchozím. Stránky o inflaci v eurozóně na tomto webu zahrnují 21 zemí od vstupu Bulharska (1. ledna 2026), takže tamní údaj se může lišit o 0,1.
V roce 2022 ceny vzrostly v průměru o 8,4 % a mzdy o 4,7 %. V letech 2023 a 2024 mzdy opět rostly rychleji než ceny, ale za všech pět let dohromady zůstává reálná mzda o 1,5 % pod úrovní roku 2019.
Země po zemi, 2019 až 2024
Tabulka pokrývá 26 zemí z řady Eurostatu (všechny členské státy EU kromě Nizozemska) a je seřazena podle reálné změny.
| Země | Průměrná mzda 2024 (€) | Mzdy 2019–2024 (%) | Ceny 2019–2024 (%) | Reálná mzda (%) |
|---|---|---|---|---|
| Bulharsko | 15 387 | +76,9 | +31,1 | +34,9 |
| Rumunsko | 21 108 | +77,9 | +38,6 | +28,4 |
| Maďarsko | 18 461 | +77,9 | +52,2 | +16,9 |
| Chorvatsko | 23 446 | +48,3 | +28,1 | +15,7 |
| Litva | 29 104 | +58,7 | +37,8 | +15,2 |
| Portugalsko | 24 818 | +33,7 | +17,8 | +13,5 |
| Slovinsko | 35 133 | +36,7 | +21,7 | +12,4 |
| Polsko | 21 246 | +56,1 | +41,9 | +10,0 |
| Lotyšsko | 22 262 | +43,7 | +33,9 | +7,3 |
| Malta | 33 499 | +24,7 | +16,5 | +7,1 |
| Kypr | 27 611 | +23,3 | +16,2 | +6,1 |
| Lucembursko | 82 969 | +24,4 | +17,8 | +5,6 |
| Irsko | 61 051 | +21,6 | +17,4 | +3,6 |
| Belgie | 59 632 | +25,4 | +22,0 | +2,8 |
| Estonsko | 26 546 | +44,0 | +40,4 | +2,6 |
| Dánsko | 71 565 | +18,8 | +16,2 | +2,2 |
| Rakousko | 58 600 | +28,2 | +25,4 | +2,2 |
| Slovensko | 20 287 | +36,5 | +34,6 | +1,4 |
| Španělsko | 33 700 | +19,6 | +18,3 | +1,1 |
| Finsko | 49 428 | +13,7 | +15,7 | −1,7 |
| Německo | 53 791 | +20,0 | +22,3 | −1,9 |
| Francie | 43 790 | +14,3 | +17,5 | −2,7 |
| Švédsko | 46 525 | +16,6 | +20,6 | −3,3 |
| Řecko | 17 954 | +12,4 | +16,4 | −3,4 |
| Česko | 23 998 | +35,2 | +40,9 | −4,1 |
| Itálie | 33 523 | +11,0 | +18,5 | −6,3 |
Výpočet euroflation z dat Eurostatu nama_10_fte (národní měna; sloupec v eurech podle směnných kurzů) a prc_hicp_minr (roční průměry), 2024 proti 2019. Reálná změna se počítá z nezaokrouhlených hodnot, takže se může o 0,1 lišit od zaokrouhlených sloupců.
Mzdy rostly rychleji než ceny v 19 z 26 zemí a pomaleji v 7: ve Finsku, Německu, Francii, Švédsku, Řecku, Česku a Itálii. Mzdy vzrostly o více než polovinu v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Litvě a Polsku, kde ceny vzrostly o 31 % až 52 %. Reálná změna nic neříká o úrovni: reálný růst Bulharska o 34,9 % ho stále nechává s nejnižší mzdou v tabulce, 15 387 € v roce 2024. V Česku mzdy vzrostly o 35,2 %, ale ceny o 40,9 %.
Co zjišťuje Evropská komise
Výroční přehled Komise o vývoji trhu práce a mezd, zveřejněný v říjnu 2025, měří reálné mzdy pomocí své databáze AMECO a HICP. Uvádí, že reálné mzdy „výrazně klesly v roce 2022 a mírněji v první polovině roku 2023“, že anualizovaný růst reálných mezd se ve třetím čtvrtletí 2023 obrátil do kladných hodnot a v roce 2024 dosáhl 2,7 % a že v roce 2024 reálné mzdy v EU „zůstaly v průměru o 0,7 % pod úrovní roku 2019“ (kapitola 2). Stejná kapitola řadí země do skupin. Reálné mzdy převyšovaly úroveň roku 2019 o 12 % až 18 % v Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku a Slovinsku a o více než 20 % v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku; v Rakousku, Belgii, na Kypru, v Dánsku, Estonsku, Irsku, na Maltě, na Slovensku a ve Španělsku ji převyšovaly o méně než 7 %; pod ní zůstávaly o méně než 3 % ve Finsku, Francii, Německu, Řecku, Nizozemsku, Lucembursku a Švédsku a o více než 4 % v Česku a Itálii.
Obě sady čísel se ve směru shodují u většiny zemí: devět zemí, které Komise řadí pod úroveň roku 2019, zahrnuje sedm zemí, které jsou v tabulce pod nulou, a navíc Nizozemsko, které řada Eurostatu nepokrývá, a Lucembursko. Po jednotlivých zemích se však neshodují. Údaje Komise za jednotlivé země pocházejí z databáze AMECO (její graf 2.5), tedy z jiné řady mezd, než je mzda Eurostatu použitá zde, a přehled vzájemné sladění obou řad neuvádí. Lotyšsko a Polsko například patří v přehledu do skupiny od 12 % do 18 %, zatímco v tabulce mají 7,3 % a 10,0 %; Chorvatsko je tam nad 20 %, zde 15,7 %, a Lucembursko je tam pod úrovní roku 2019, zde +5,6 %. Údaje Komise jsou její vlastní zveřejněné měřítko; tabulka uplatňuje stejnou myšlenku, tedy mzdu dělenou HICP, na mzdu, jež se objevuje na stránkách tohoto webu.
Příjmy domácností jsou jiná otázka
Eurostat zveřejňuje také oficiální řadu v reálných hodnotách pro domácnosti jako celek: hrubý disponibilní důchod domácností na obyvatele deflovaný cenovým indexem spotřeby domácností, s rokem 2008 rovným 100 (tepsr_wc310). Není to řada mezd: měří disponibilní důchod domácností (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) jako celku, dělený počtem obyvatel a cenovým deflátorem spotřeby domácností; metadata Eurostatu popisují tento výpočet pro upravenou variantu příjmu, která přidává sociální transfery v naturální formě. V EU činila 107,97 v roce 2019 a 115,57 v roce 2025, tedy o 7,0 % více; v eurozóně (21 zemí) vzrostla ze 104,95 na 110,64, tedy o 5,4 % více. Mzda může za cenami zaostat v roce, kdy příjem domácností nezaostává, a naopak.
Mezi zeměmi: co lze koupit za minimální mzdu
Přímým příkladem srovnání zemí je řada minimálních mezd Eurostatu, která uvádí hrubou měsíční celostátní minimální mzdu v eurech a v PPS, přepočtenou paritami kupní síly pro spotřebu domácností (earn_mw_cur; metadata). Pokrývá 22 členských států EU, které celostátní minimální mzdu mají; Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko mezi nimi nejsou. Tabulka ukazuje sazbu platnou k 1. červenci 2026, seřazenou podle PPS.
| Země | Euro (€ měsíčně) | PPS (měsíčně) |
|---|---|---|
| Německo | 2 343 | 2 164 |
| Lucembursko | 2 771 | 2 108 |
| Nizozemsko | 2 338 | 2 023 |
| Belgie | 2 234 | 1 922 |
| Irsko | 2 391 | 1 756 |
| Francie | 1 867 | 1 692 |
| Slovinsko | 1 482 | 1 660 |
| Španělsko | 1 425 | 1 556 |
| Polsko | 1 119 | 1 547 |
| Litva | 1 153 | 1 393 |
| Chorvatsko | 1 050 | 1 339 |
| Rumunsko | 825 | 1 317 |
| Portugalsko | 1 073 | 1 240 |
| Řecko | 1 073 | 1 229 |
| Kypr | 1 088 | 1 220 |
| Malta | 994 | 1 081 |
| Slovensko | 915 | 1 074 |
| Maďarsko | 906 | 1 048 |
| Česko | 923 | 1 015 |
| Bulharsko | 620 | 993 |
| Lotyšsko | 780 | 938 |
| Estonsko | 946 | 935 |
Zdroj: Eurostat, earn_mw_cur, 1. července 2026 (2026-S2), hrubé měsíční částky; řada v PPS používá nejnovější dostupné parity kupní síly a Eurostat označuje hodnoty v PPS za rok 2026 jako odhady.
V eurech je nejvyšší sazba (Lucembursko, 2 771 €) 4,5krát vyšší než nejnižší (Bulharsko, 620 €); v PPS je nejvyšší (Německo, 2 164) 2,3krát vyšší než nejnižší (Estonsko, 935). Mění se i pořadí. Minimální mzda ve Španělsku je v eurech o 27 % vyšší než v Polsku (1 425 € oproti 1 119 €), ale v PPS se obě liší o méně než 1 % (1 556 oproti 1 547). V sedmi zemích (Belgii, Estonsku, Francii, Německu, Irsku, Lucembursku a Nizozemsku) je hodnota v PPS nižší než v eurech. Stránky o minimální mzdě na tomto webu ukazují částky v eurech a vývoj pro každou zemi.
Co tato čísla nezachycují
- Průměr, ne typický zaměstnanec. Mzda je průměr: celkové mzdy vydělené počtem zaměstnanců a přepočtené na plný úvazek. Mění se, když se změní skladba pracovních míst, stejně jako když se změní mzda za stejnou práci.
- Před zdaněním. Údaje jsou hrubé, před daní z příjmů a před sociálními odvody zaměstnance. Řada Eurostatu o čistých výdělcích (
earn_nt_netft) má verze v PPS a v reálných hodnotách, ale ve vydání z 1. října 2026 činí částky za rok 2024 zhruba jednu dvanáctinu ročních částek v sousedních letech a jsou označeny jako zlom v řadě. Z toho plynoucí reálné změny (zhruba −90 % za rok 2024 a zhruba +1 100 % za rok 2025 v zemích EU) nelze použít, takže se na ni tento článek nespoléhá. - Jediný cenový index. HICP sleduje spotřební výdaje domácností a jeho metadata uvádějí mezi položkami, které nepokrývá, imputované nájemné za bydlení, tedy fiktivní nájemné vlastníků bydlících ve vlastním. Viz co je ve spotřebním koši inflace a ceny nemovitostí, nájemné a inflace. Domácnost s jiným rozpočtem čelí jiné změně cen; příkladem je inflace potravin.
- Aktuálnost dat. Řada mezd končí rokem 2024, takže tento článek nemůže říci, co se stalo se mzdami v letech 2025 nebo 2026. Údaje Komise za rok 2025 jsou v jejím přehledu projekce a zde se neopakují.
- Nejde o dostatečnost. Kladná reálná změna znamená, že za mzdu bylo možné koupit víc než v roce 2019; neříká, zda je mzda dostatečná.
Kde hledat na tomto webu
- Kalkulačka inflace převádí změnu cen na částku: zadejte sumu a dva měsíce a získáte ekvivalent podle HICP. Každá země má vlastní verzi, například Německo.
- Stránky o průměrné mzdě a minimální mzdě řadí země a ukazují vývoj každé z nich; stránka o mzdě v eurozóně ukazuje agregát použitý výše.
- Stránka o cenách potravin srovnává cenovou hladinu potravin mezi zeměmi a stránka o inflaci v eurozóně obsahuje nejnovější měsíční míru.
- To, co vydělá střadatel, je druhá strana téhož výpočtu: stránka o úrokové sazbě vkladů porovnává s inflací, kolik banky platily domácnostem u vkladů do 1 roku v jednotlivých zemích eurozóny.
Stručně
- Reálná mzda je mzda dělená cenami. V letech 2019 až 2024 vzrostla v 19 z 26 zemí a klesla v 7 (Finsko, Německo, Francie, Švédsko, Řecko, Česko, Itálie); v eurozóně o 20 zemích vzrostly mzdy o 18,5 % a ceny o 20,3 %.
- V eurozóně reálná mzda v letech 2020 a 2022 klesla a v letech 2021, 2023 a 2024 vzrostla.
- Evropská komise udává reálné mzdy v EU v roce 2024 o 0,7 % pod úrovní roku 2019; její údaje za jednotlivé země vycházejí z jiné řady mezd, takže se u některých zemí od tabulky liší.
- Mezi zeměmi PPS odstraňuje rozdíly v cenové hladině: rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší minimální mzdou je v eurech 4,5násobný a v PPS 2,3násobný.
- Údaje jsou hrubé, zprůměrované a končí rokem 2024; neříkají, zda je mzda dostatečná.
Údaje: Eurostat (průměrná mzda na zaměstnance přepočtená na plný úvazek nama_10_fte, HICP prc_hicp_minr a prc_hicp_ainr, minimální mzdy earn_mw_cur, reálný příjem domácností tepsr_wc310, čisté výdělky earn_nt_netft) a Evropská komise (Labour Market and Wage Developments in Europe, Annual Review 2025). euroflation je nezávislý přehled a není přidružen k Eurostatu, Evropské komisi ani EU. Nic zde není finančním poradenstvím. Citáty pocházejí z anglických originálů.