Stagflace: co to je a kde stojí Evropa
Stagflace znamená slabý růst a vysokou inflaci současně. Prověřené texty ECB a MMF žádný práh neuvádějí, proto stránka vedle nich klade čísla za rok 2026.
Stagflace je slovo pro slabý růst a vysokou inflaci současně. ECB píše, že pojem „nemá jedinou definici“, a žádný z textů ECB a MMF prověřených pro tuto stránku neuvádí číselný práh pro inflaci, růst ani nezaměstnanost. Tato stránka proto nerozhoduje, zda je Evropa ve stagflaci. Dává nejnovější čísla vedle definic a záznamu ze 70. let a úsudek nechává na vás.
V srpnu 2026 činila inflace v eurozóně 3,2 % (3,8 % v předběžném odhadu Eurostatu za září), reálné HDP ve druhém čtvrtletí bylo o 1,2 % vyšší než před rokem a nezaměstnanost dosáhla 6,4 %, oproti 6,3 % před rokem.
Co slovo znamená
Slovo použil v Dolní sněmovně 17. listopadu 1965 Iain Macleod, který v rozpravě o hospodářských záležitostech předložil pozměňovací návrh opozice. Řekl, že země má nyní „to nejhorší z obou světů“, „nejen inflaci na jedné straně nebo stagnaci na druhé, ale obojí dohromady“, a později hovořil o „období toho, čemu říkám ‚stagflace‘“ (Hansard).
Dnešní instituce ji popisují podobnými slovy, ale ne stejně: ECB mluví o stagnující produkci, profil v publikaci Finance & Development (MMF) o rostoucí nezaměstnanosti a blog MMF o pomalém růstu.
- ECB: „‚Stagflace‘ nemá jedinou definici, ale spojuje se se stagnující produkcí a trvale vysokou inflací, které nastávají současně“ (Ekonomický bulletin 4/2022). V tomto rámečku ECB zkoumala, zda soukromý sektor (spotřebitelé a profesionální prognostici) očekává stagflační epizodu, a to na základě tří podmínek: inflační očekávání vysoká nebo rostoucí na úrovně neslučitelné s cílem cenové stability ECB ve výši 2 %, ekonomika, u níž se očekává stagnace nebo recese, a očekávání, že obojí potrvá nejméně dva roky. Pro tyto tři podmínky nestanovila žádná čísla kromě cíle 2 % a dvouletého horizontu.
- MMF: profil ekonoma Roberta Gordona ve Finance & Development popisuje „stagflaci“ 70. let jako „současný nárůst inflace i nezaměstnanosti“, který zpochybnil pohled Phillipsovy křivky, že vyšší inflace jde ruku v ruce s nižší nezaměstnaností (MMF, 2017). Blog MMF mluví o skocích cen ropy v 70. letech a o „vysoké inflaci a pomalém růstu, které následovaly“, „známých jako stagflace“ (MMF, 2022).
Uvedené složky jsou tedy inflace, která je vysoká nebo roste; slabá produkce (stagnující nebo v recesi podle slov ECB, pomalý růst v blogu MMF) nebo rostoucí nezaměstnanost (profil MMF z roku 2017); a podle formulace ECB perzistence. Cílem ECB je inflace 2 % ve střednědobém horizontu a její závazek k němu je symetrický. Žádný ze zdrojů neříká, jak vysoká je „vysoká“ ani jak slabá je „slabá“.
70. léta v číslech
Ropné šoky v letech 1973-74 a 1979 vymezily epizodu 70. let, ačkoli inflace rostla už před prvním z nich (Měsíční bulletin ECB, listopad 2000). Organizace arabských zemí vyvážejících ropu uvalila 19. října 1973 ropné embargo na Spojené státy a do ledna 1974 se cena ropy téměř zčtyřnásobila, z 2,90 na 11,65 dolaru za barel, podle historie Federálního rezervního systému. V roce 1979, zhruba v době íránské revoluce, ceny ropy opět vzrostly, mezi dubnem 1979 a dubnem 1980 se více než zdvojnásobily (Federální rezervní systém). Vlastní popis tohoto období od Fedu uvádí, že inflace i nezaměstnanost se staly „nepřijatelně vysokými“, a toto období nazývá érou „stagflace“.
Databáze AMECO Evropské komise uvádí čísla pro pět velkých ekonomik:
| Ekonomika | Rok | Inflace spotřebitelských cen (%) | Růst reálného HDP (%) | Nezaměstnanost (% pracovní síly) |
|---|---|---|---|---|
| Německo | 1974 | 7,0 | 0,9 | 1,8 |
| Německo | 1975 | 5,9 | −0,9 | 3,3 |
| Německo | 1980 | 5,4 | 1,4 | 2,7 |
| Francie | 1974 | 13,6 | 4,4 | 3,4 |
| Francie | 1975 | 11,7 | −0,9 | 4,7 |
| Francie | 1980 | 13,6 | 1,7 | 7,4 |
| Itálie | 1974 | 19,2 | 5,0 | 5,1 |
| Itálie | 1975 | 17,0 | −2,4 | 5,6 |
| Itálie | 1980 | 21,1 | 3,1 | 7,2 |
| Spojené království | 1974 | 16,0 | −2,5 | 3,7 |
| Spojené království | 1975 | 24,2 | −1,5 | 4,5 |
| Spojené království | 1980 | 18,0 | −2,0 | 6,8 |
| Spojené státy | 1974 | 11,1 | −0,5 | 5,6 |
| Spojené státy | 1975 | 9,1 | −0,2 | 8,5 |
| Spojené státy | 1980 | 13,5 | −0,3 | 7,1 |
V roce 1975 reálné HDP kleslo ve všech pěti ekonomikách, nezaměstnanost byla ve všech pěti vyšší než v roce 1974 a inflace se pohybovala od 5,9 % do 24,2 %. V roce 1980 produkce klesla ve Spojeném království a ve Spojených státech a ve zbývajících třech rostla, s inflací mezi 5,4 % a 21,1 %. U 11 zemí, které v roce 1999 vytvořily eurozónu, ECB uvádí průměrnou inflaci spotřebitelských cen 13,2 % v roce 1974 a nezaměstnanost 5,7 % v roce 1979, z 2,8 % v roce 1973.
Index spotřebitelských cen v AMECO je národní, míry inflace jsou vlastním výpočtem euroflation z tohoto indexu a německá nezaměstnanost je řada za západní Německo. Tyto údaje nejsou srovnatelné úroveň po úrovni s harmonizovanými údaji HICP a údaji založenými na metodice MOP uvedenými níže.
V roce 2022 uvedly rozdíly oproti 70. létům jak ECB, tak blog MMF. Rámeček ECB zmiňoval nižší závislost na ropě (ale vyšší na plynu), menší formální indexaci mezd a strategii měnové politiky jasněji zaměřenou na ukotvení inflačních očekávání a snížení inflace na 2 % ve střednědobém horizontu. Blog MMF dodal, že ropná náročnost, tedy počet barelů potřebných na milion dolarů HDP, byla během cenového šoku v letech 1973-74 asi 3,5krát vyšší než v roce 2022.
Eurozóna od roku 2008 na týchž třech číslech
Roční údaje Eurostatu za eurozónu (21 zemí, současné složení) za roky, které od roku 2008 vyčnívají: každý rok s klesajícím reálným HDP (2009, 2012, 2013 a 2020), dva roky s nejvyšší inflací (2022 a 2023) a poslední úplný rok.
| Eurozóna | Inflace, HICP, roční průměr (%) | Reálné HDP, změna oproti předchozímu roku (%) | Nezaměstnanost, roční průměr (%) |
|---|---|---|---|
| 2009 | 0,3 | −4,5 | 9,6 |
| 2012 | 2,5 | −0,9 | 11,6 |
| 2013 | 1,3 | −0,2 | 12,2 |
| 2020 | 0,3 | −6,0 | 7,9 |
| 2022 | 8,4 | 3,7 | 6,7 |
| 2023 | 5,5 | 0,4 | 6,5 |
| 2025 | 2,1 | 1,2 | 6,4 |
V této tabulce splňuje všechna tři měřítka jen rok 2012: inflaci nad cílem ECB 2 % (2,5 %), klesající reálné HDP (−0,9 %) a rostoucí nezaměstnanost (z 10,3 % v roce 2011 na 11,6 %). Měřítka jsou vlastní volbou této stránky, nikoli prahy ECB či MMF, a jiná volba dává jinou odpověď. V letech 2022 a 2023 činila průměrná roční inflace 8,4 % a 5,5 %, reálné HDP vzrostlo o 3,7 % a 0,4 % a nezaměstnanost byla 6,7 % a 6,5 %. Zda některý z těchto let slovo zaslouží, je úsudek, který výše uvedené zdroje neřeší.
Tři čísla dnes, země po zemi
Tabulka používá pro eurozónu a její 21 členů jedno období pro každé měřítko: inflaci za srpen 2026 (předběžné odhady za září jsou vynechány až do úplného zveřejnění 16. října), růst reálného HDP ve druhém čtvrtletí 2026 oproti stejnému čtvrtletí před rokem a nezaměstnanost za srpen 2026 s jejím vývojem oproti srpnu 2025 (zářijový údaj o nezaměstnanosti Irska je vynechán, aby každá země ukazovala stejný měsíc).
| Země | Inflace, HICP, srpen 2026 (%) | Reálné HDP, 2. čtvrtletí 2026 oproti předchozímu roku (%) | Nezaměstnanost, srpen 2026 (%) | Nezaměstnanost, změna oproti předchozímu roku (body) |
|---|---|---|---|---|
| Eurozóna | 3,2 | 1,2 | 6,4 | +0,1 |
| Rakousko | 2,9 | 0,8 | 6,7 | +0,7 |
| Belgie | 4,2 | 0,5 | 5,9 | −0,2 |
| Bulharsko | 5,0 | 2,8 | 3,5 | −0,2 |
| Chorvatsko | 3,7 | 1,7 | 4,3 | −0,6 |
| Kypr | 5,2 | 3,3 | 4,1 | −0,1 |
| Estonsko | 1,3 | 1,8 | 8,0 | +0,8 |
| Finsko | 2,4 | 1,4 | 9,9 | −0,2 |
| Francie | 2,6 | 0,5 | 8,2 | +0,4 |
| Německo | 2,9 | 1,0 | 4,0 | +0,2 |
| Řecko | 3,7 | 1,9 | 7,4 | −1,4 |
| Irsko | 3,4 | −0,4 | 5,0 | 0,0 |
| Itálie | 3,2 | 1,0 | 6,2 | +0,5 |
| Lotyšsko | 3,0 | 3,4 | 7,3 | +0,1 |
| Litva | 5,6 | 3,9 | 6,1 | −0,8 |
| Lucembursko | 4,0 | 1,3 | 7,3 | +0,9 |
| Malta | 2,0 | 5,0 | 3,4 | +0,9 |
| Nizozemsko | 2,8 | 1,8 | 4,0 | +0,1 |
| Portugalsko | 3,6 | 2,6 | 5,7 | −0,2 |
| Slovensko | 3,1 | 0,9 | 5,7 | +0,3 |
| Slovinsko | 3,4 | 4,9 | 3,4 | −0,6 |
| Španělsko | 4,6 | 2,6 | 10,0 | −0,5 |
Při posuzování jednoho měřítka po druhém mělo v srpnu 19 z 21 zemí inflaci nad 2 % ECB, jedna byla na 2,0 % a jedna pod. Reálné HDP bylo vyšší než před rokem ve 20 zemích a nižší v jedné, v Irsku (−0,4 %). Nezaměstnanost byla vyšší než před rokem v 10 zemích, beze změny v jedné a nižší v 10. Tabulka umožňuje ověřit jakoukoli kombinaci, kterou považujete za důležitou.
Jak číst sloupce:
- Inflace je roční míra HICP; žebříček zemí uvádí všechny země. Zářijový předběžný odhad za eurozónu (3,8 %) je včasný odhad Eurostatu a úplné zářijové zveřejnění se očekává 16. října 2026. Jádrová inflace vs. celková inflace ukazuje, jak velká část míry připadá na energie.
- Reálné HDP je objemová řada Eurostatu (řetězené objemy, změna oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku, sezonně a kalendářně očištěná). K 12. říjnu 2026 označil Eurostat devět z 21 národních údajů (Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Lucembursko, Nizozemsko a Portugalsko) jako předběžné. HDP Irska kolísá s činností nadnárodních společností: tamní statistický úřad zveřejňuje ukazatele jako Modified Final Domestic Demand (upravená konečná domácí poptávka) a Modified Total Domestic Demand (upravená celková domácí poptávka), které podle jeho slov „odstraňují zkreslující vliv globalizace na HDP“ (CSO), a podle dat tohoto webu (Eurostat) bylo irské HDP v prvním čtvrtletí 2026 o 13,4 % nižší než před rokem.
- Nezaměstnanost vychází z definice Mezinárodní organizace práce (MOP): lidé ve věku 15 až 74 let bez práce, kteří ji v uplynulých čtyřech týdnech hledali a mohli by nastoupit do dvou týdnů, jako podíl na pracovní síle. Hlavní řada Eurostatu je sezonně očištěná, až na to, že pro Německo a Nizozemsko Eurostat místo toho zveřejňuje data trendu a pro Finsko jsou hlavním ukazatelem data trendu. Tabulka používá pro každou zemi řadu, kterou Eurostat vede jako sezonně očištěnou (pro Německo a Nizozemsko jsou to data trendu); u Finska tabulka ukazuje sezonně očištěných 9,9 % oproti 10,1 % před rokem, zatímco řada trendu uvádí 10,3 % oproti 9,9 %. Nezaměstnanost není srovnatelná s evidovanou nezaměstnaností.
Co ECB a MMF řekly v dubnu 2026
Christine Lagardeová, prezidentka ECB, byla na tiskové konferenci 30. dubna 2026 dvakrát dotázána na stagflaci. Její první odpověď: „zastáváme názor, že je docela módní mluvit o stagflaci... myslíme si, že je lepší odložit ji do 70. let... Takže stagflaci, ten nápadný pojem, na okolnosti, v nichž se nacházíme, neuplatňujeme, protože opravdu myslíme, že je spojena se situací 70. let“ (přepis ECB). Podle ní byla v 70. letech trvalá inflace, velmi vysoká nezaměstnanost a měnový a fiskální rámec, „který neměl nic společného s tím, co máme v tuto chvíli“.
Ředitel výzkumu MMF byl 14. dubna 2026 dotázán na poučení z 70. let „aby se zabránilo jakékoli možné stagflaci“. Sám slovo nepoužil. Řekl, že i kdyby konflikt ten den skončil, je šok z hlediska množství ropy stažené z trhu „srovnatelný s ropným šokem z roku 1974“, že světová ekonomika je dnes „mnohem méně závislá na ropě než tehdy“ a že „poučení z toho období je, že nechcete dopustit, aby se energetický šok změnil v přetrvávající inflační problém“ (MMF).
Jsou to vlastní výroky těchto institucí. Tato stránka se nepřiklání na žádnou stranu.
Jak čísla používat sami
- Nejprve zvolte měřítka. Nejjednodušší jsou inflace vůči 2 % ECB, růst vůči nule a nezaměstnanost vůči předchozímu roku. Zdroje žádný z těchto prahů neuvádějí a jiná volba odpověď změní.
- Dívejte se na délku trvání. Rámeček ECB z roku 2022 žádal období nejméně dvou let, ne jediné čtvrtletí. Stránky o eurozóně ukazují každou řadu v čase: inflace, růst HDP a nezaměstnanost.
- Všímejte si, co inflaci žene. Skok cen energií zvedne celkovou míru víc než jádrovou a obě mohou vyprávět odlišný příběh.
- Pamatujte na revize. Odhady HDP se revidují, jak přicházejí další data, a Eurostat zveřejňuje analýzy revizí.
Stručně
- Stagflace nemá jedinou dohodnutou definici a prověřené texty ECB a MMF neuvádějí číselný práh. ECB ji spojuje se stagnující produkcí a trvale vysokou inflací; publikace MMF popisují epizodu 70. let jako inflaci s rostoucí nezaměstnaností (profil ve Finance & Development z roku 2017) nebo s pomalým růstem (blog z roku 2022).
- V roce 1975 kleslo reálné HDP v pěti velkých ekonomikách současně, zatímco inflace se pohybovala od 5,9 % do 24,2 %.
- V srpnu 2026 činila inflace v eurozóně 3,2 %, růst reálného HDP ve 2. čtvrtletí 1,2 % a nezaměstnanost 6,4 %, s velkými rozdíly mezi zeměmi.
- Dne 30. dubna 2026 prezidentka ECB řekla, že ECB toto slovo na tehdejší okolnosti neuplatňuje. Tato stránka nevyvozuje žádný vlastní závěr.
Zdroj: Eurostat (HICP prc_hicp_minr a prc_hicp_ainr, reálné HDP namq_10_gdp a nama_10_gdp, nezaměstnanost une_rt_m a une_rt_a; eurozóna EA21 a 21 členských zemí, staženo 12. října 2026); databáze AMECO Evropské komise; eseje Federal Reserve History; Ekonomický bulletin ECB 4/2022, Měsíční bulletin ECB z listopadu 2000, tisková konference ECB z 30. dubna 2026 a přehled strategie z 30. června 2025; MMF Finance & Development (červen 2017), blog MMF (5. května 2022) a tisková konference k Výhledu světové ekonomiky (14. dubna 2026); Hansard britského parlamentu; Central Statistics Office Irsko. euroflation je nezávislý přehled a není přidružen k ECB, Eurostatu, MMF ani EU. Nic zde není finančním poradenstvím.