Jak ECB stanovuje úrokové sazby — a jak se rozhodnutí dostane až k vaší hypotéce

Když titulky hlásí „ECB zvýšila sazby“ nebo „ECB snížila sazby“, jeden orgán přijal jedno rozhodnutí: Rada guvernérů — šestičlenná Výkonná rada spolu s guvernéry národních centrálních bank eurozóny — změnila měnověpolitické sazby ECB. O měnové politice rozhoduje zhruba každých šest týdnů a její cíl je pevně daný mandátem: udržet inflaci v eurozóně měřenou HICP na 2 % ve střednědobém horizontu.

Tři sazby a ta, na které záleží nejvíc

ECB pracuje se třemi měnověpolitickými sazbami. Sazba vkladové facility určuje, kolik banky dostávají za peníze uložené u centrální banky přes noc. Sazba pro hlavní refinanční operace určuje, kolik banky platí za zajištěný týdenní úvěr od ECB. Sazba mezní zápůjční facility je dražší možnost, jak si půjčit přes noc. V současném prostředí mají banky hojné rezervy, a proto sazbu na peněžním trhu fakticky řídí spodní hranice koridoru — sazba vkladové facility. Když čtete o „klíčové sazbě ECB“, je to právě ona, a je také hlavním číslem na stránce tohoto webu věnované ECB.

Z čeho rozhodnutí vychází

Rada guvernérů se řídí daty, nikoli předem daným závazkem: každé rozhodnutí se opírá o nejnovější údaje o inflaci a její struktuře, růst mezd, podmínky bankovních úvěrů a čtvrtletní makroekonomické projekce odborníků. Protože měnová politika působí se zpožděním jednoho až dvou let, Rada vždy míří tam, kam inflace směřuje, nikoli tam, kde je nyní — a proto trhy reagují na signály o budoucích zasedáních přinejmenším stejně silně jako na samotné rozhodnutí.

Transmisní řetězec

Změna měnové politiky se do reálné ekonomiky dostává postupně, každý krok je pomalejší než ten předchozí. Jednodenní sazby peněžního trhu se pohnou během několika dní — €STR sleduje spodní hranici koridoru téměř mechanicky. Následují náklady bank na financování a banky přeceňují, co nabízejí klientům: sazby nových hypoték a podnikových úvěrů se posouvají během následujících týdnů a měsíců. Dlouhodobější tržní sazby, například výnosy 10letých státních dluhopisů, se hýbou podle očekávání — často se pohnou dřív, než ECB zasáhne, jednoduše proto, že investoři předjímají, jakým směrem se budoucí rozhodnutí budou ubírat. Nakonec přicházejí na řadu samotné ceny: vliv změny sazeb na inflaci narůstá postupně a vrcholí až po roce či déle.

Proč se hypoteční sazby nerovnají měnověpolitické sazbě

Hypoteční sazba je měnověpolitické prostředí plus vše, co se na něj nabaluje: vlastní náklady banky na financování, úvěrové riziko, konkurence na národním bankovním trhu a to, zda je úvěr s pevnou, nebo pohyblivou sazbou. Tyto vrstvy se mezi zeměmi eurozóny výrazně liší — proto při stejné sazbě vkladové facility vycházejí průměrné hypoteční sazby v jednotlivých členských státech viditelně odlišně. Trhy s pohyblivými sazbami promítnou změny měnové politiky během několika měsíců; země, kde převažují dlouhé fixace, je pocítí mnohem pomaleji, a to hlavně u nových úvěrů, nikoli u stávajících.

Co znamená „restriktivní“ a „neutrální“

Komentáře k ECB neustále hodnotí nastavení její politiky. Referenčním bodem je neutrální sazba: nepozorovatelná úroveň, která ekonomiku ani nepovzbuzuje, ani nebrzdí. Politika nad ní je restriktivní — má zpomalit poptávku a stáhnout inflaci dolů; politika pod ní je uvolněná (akomodativní). Protože neutrální sazbu nelze přímo změřit, je úsudek Rady guvernérů o její výši sám pohyblivou součástí každého rozhodnutí a častým zdrojem neshod mezi prognostiky.

Jak číst rozhodnutí tak, jak to dělá trh

O tom, jak zasedání vyzní, rozhodují tři věci: samotná změna sazeb, signály o příštích zasedáních a případná změna tempa, jakým ECB snižuje objem dluhopisů ve svém portfoliu. „Jestřábí snížení“ — snížení sazeb s varováním, ať nikdo nečeká další — může tržní sazby zvednout. Graf, který stojí za sledování, neukazuje minulost, ale trhem očekávanou dráhu budoucí měnové politiky, která se mění s každým zveřejněním dat mezi zasedáními.